Inflace v prosinci poklesla z 16,2 na 15,8 %

Meziroční inflace v prosinci poklesla z 16,2 % na 15,8 %, meziměsíčně ceny stagnovaly. Tržní konsensus dle agentury Reuters očekával mírně vyšší hodnotu, meziroční růst o 16,4 % a meziměsíční o 0,5 % (graf 1). Inflace je od října stále do velké míry ovlivněna vládními opatřeními, zejména úsporným energetickým tarifem a odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje. Bez tohoto vlivu by se inflace v prosinci pohybovala ve výši 19,3 % yoy. Pokud bychom však zohlednili i efekt odpuštění DPH u energií z konce roku 2021, tj. efekt nízké srovnávací základny, byla by hodnota prosincové inflace zhruba o procentní bod nižší. Inflace bez obou administrativních vlivů by se tak v prosinci pohybovala kolem 18 %. Za celý rok 2022 dosáhla 15,1 %, v letošním roce ji prozatím odhadujeme na 10 %.



Hlavní příčinou poklesu prosincové inflace byly ceny pohonných hmot, které v prosinci meziměsíčně poklesly o 10,5 %, a jejich meziroční dynamika se tak snížila z listopadových 14,5 % na 4,4 % (příspěvek -0,34 p.b. k yoy inflaci). Dalším faktorem táhnoucím inflaci dolů byly ceny automobilů a imputované nájemné a ceny potravin (viz tabulka 1 & 2). Potraviny sice z meziměsíčního pohledu dále mírně rostly, z důvodu vysoké srovnávací základny však jejich meziroční dynamika mírně poklesla z 27,1 na 26,4 %.

Proinflačně v prosinci ještě dále mírně působily ceny energií, zde byl však mírný nárůst u cen elektřiny a plynu (graf 2), ceny jsou v tomto segmentu do velké míry ovlivněny úsporným tarifem. Cena elektřiny tak například klesá meziročně o 20 %, bez úsporného tarifu by však rostla o necelých 70 % (graf 2). K růstu cen pak přispěly i ceny dovolených či dopravních služeb.



Ceny zboží rostly v prosinci o 12,5 % (v listopadu o 12,7), ceny služeb pak o 17,8 % (v listopadu 18,5 %).

Inflační čísla jsou tak koncem letošního roku rozkolísaná z titulu metodických a administrativních změn. Vliv úsporného tarifu snížil čísla v posledním čtvrtletí 2022 zhruba o 3,5 procentního bodu, na druhou stranu přes 1 procentní bod je navyšuje nízká srovnávací základna z minulého roku, kdy bylo odpuštěno v listopadu a prosinci DPH u energií.

Za celý rok 2022 dosáhla inflace v průměru 15,1 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1993 (graf 3). Inflace minulého roku je však do velké míry již nepodstatná, hlavní pozornost se nyní přesouvá na lednovou inflaci, která ovlivní celoroční trajektorii inflace a zároveň ukáže, jak citelně firmy začátkem roku dále promítly zvýšené náklady do svých cen. Pro rok 2023 nyní odhadujeme inflaci kolem 10 % s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní. Proinflační rizika souvisí zejména s citelnějším propisem vysokých cen energií do finálních cen, naopak protiinflačním rizikem může být výrazně silnější recese.




Tabulka 1 – hlavní kategorie inflace


Tabulka 2 – detailní kategorie spotřebního koše a hlavní pro a proti inflační směry


Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.