• Odborné výstupy
  • Růst mezd v posledním čtvrtletí min. roku zrychlil a dosáhl 7,9 %

Růst mezd v posledním čtvrtletí min. roku zrychlil a dosáhl 7,9 %

Růst průměrné mzdy v 4. čtvrtletí minulého roku dosáhl 7,9 % yoy a zrychlil z 6,2 % v předchozím čtvrtletí. Růst byl nepatrně nad očekáváním trhu, nicméně mírně za předpoklady poslední prognózy ČNB (8,3 % yoy). Mediánová mzda rostla rychleji, a to o 9 %. Vzhledem ke zrychlení meziroční dynamiky a nižší inflaci v posledním čtvrtletí roku 2022 následkem úsporného tarifu se zmírnil propad reálných mezd, a to z 9,7 na 6,7 % (graf 1 & 2). Za celý loňský rok pak nominální mzdy vzrostly o 6,5 %, po zohlednění 15% inflace se však snížily o 7,5 %, což představuje nejsilnější pokles reálných mezd za poslední 3 dekády, což je znát v citelném poklesu spotřeby domácností. Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla 43,41 tis. Kč, mediánová mzda pak 37,46 tis. Kč, za celý loňský rok pak činila průměrná mzda 40,35 tis, Kč. Pro letošní rok předpokládáme zrychlení růstu mezd na 8 %, vzhledem k nadále dvouciferné inflaci tak bude propad reálných mezd – ač v mírnější podobě – pokračovat i letos.




Nejrychleji rostly mzdy ve 4. čtvrtletí v odvětví výroby a rozvodu elektřiny a plynu (14,6 % yoy). Naopak k mírnému poklesu mezd o 0,3 % došlo ve vzdělávání (viz tabulka). V průběhu pandemických let však v radě odvětví mzdy klesaly a poté naopak rychle rostly z titulu vlivu pandemických opatření, srovnání s předpandemickým rokem 2019 ukazuje, že za poslední 3 roky průměrná mzda v ekonomice vzrostla o 18,5 %, nadprůměrně rostly pak mzdy v administrativních činnostech (27 %), odvětví elektřiny (23 %) či zdravotní a sociální péči (22 %), naopak nejpomaleji rostly v ubytování a pohostinství (14,6 %) a stavebnictví (15 %), viz tabulka, poslední sloupec. Mzdy v tržních odvětvích rostly v posledním čtvrtletí o 8,9 % v netržních pak o 4,2 %, v obou případech zaostala dynamika za odhady ČNB několika desetinami (graf 3).



Průměrné mzdy by měly v letošním roce růst o necelých 8 %, což stále bude vzhledem k očekávání dvouciferné inflace představovat mírný pokles reálných mezd. Rizikem je rychleji růst mezd následkem zvýšeného tlaku ze strany odborů i tlaku na růst mezd z titulu vysoké inflace v mírně zlepšujícím se ekonomickém prostředí. Většina ekonomických prognóz v současnosti však počítá stále s relativně umírněnou mzdovou dynamikou a riziko vzniku mzdově inflační spirály se tak prozatím zdá jako omezené.

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.