Dopady poklesu české stavební produkce v turbulentním období

 

Dle nedávno zveřejněných dat ČSÚ meziročně poklesla stavební produkce v únoru 2023 o -4,3 p.b. Poněkud odlišně se vyvíjí index v sousedícím Slovensku, kde se výsledky drží v kladných číslech. Co je hlavní příčinou, když obě ekonomiky v zásadě ovlivňují totožné faktory?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf 1 Vývoj meziročního indexu české stavební produkce. Zdroj: ČSÚ.

Významný rozdíl hraje měnová politika ECB a ČNB, kdy evropská instituce méně drasticky a spíše pozvolněji zasahuje změnou úrokových sazeb, což se přímo projevuje jak na poptávce po stavebních produktech, tak i jejich nabídce. V ČR se základní úroková sazba stále drží na úrovni 7 %. Další významný vliv představují práce v zahraničí a veřejné zakázky v oblasti stavebnictví, kdy na Slovensku byl v roce 2022 zaznamenán jejich meziroční růst o více než polovinu oproti poklesu o 10 % na území České republiky. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf 2 Vývoj meziročního indexu slovenské stavební produkce. Zdroj: slovak.statistics.sk

Kvartální analýza českého stavebnictví od CEEC Research dále podkládá pokles českého stavebnictví důsledky post pandemických efektů, válkou na Ukrajině ústící v neobvykle vysokou míru inflace a neodmyslitelně také narušení dodavatelských řetězců zapříčiňující mimo jiné nedostatek stavebních materiálů a růst cen vstupů do produkce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrázek 1 Vývoj trhu stavebních prací. Zdroj: Kvartální analýza českého stavebnictví, CEEC Research.

Výsledky března letošního roku přesto odpovídají pesimistickým očekáváním pro letošní rok napříč segmenty stavebnictví. Ne příliš pozitivní vyhlídky zaznívají jak u velkých, tak i menších hráčů na trhu. Tržby stavebních společností souhrnně poklesy za 1Q/2023 o 1,2 %. Představitelé největších stavebních firem očekávají zvrácení trendu až začátkem roku 2024. Tato očekávání jsou v souladu s odhady České národní banky.